Chuseok, trapeni s fotaky a odjezd ze skoly

Kdyz jsem psala zapisek o minulem utery, byla jsem fakt nastvana a rozhozena kvuli te FZte, ale protoze je to uz ted v poradku, rada bych se u toho komunitniho uterka jeste zastavila, vysvetlila, o cem je Chuseok, protoze je to skoro jako nase Vanoce. Bohuzel jsem se zadnyho mistniho Chuseoku v rodine nezucastnila, ale nechala jsem si to vypravet. Bude to bez fotek.

V to komunitni utery jsme se po shromazdeni rozdelili na posadky do aut, dostali adresy potrebnych lidi v okoli a balicky, ktere obsahovaly predevsim ryzi, ale i nejake dalsi zajimave potraviny z mistni produkce a bioobchudku a vyrazili. Ja jsem jela s Tae Junem a dvema mnichy za jednou starou pani. Je ji 85 let, zije sama, ale byla fakt ciperna a kdyz jsme prisly, zrovna vytirala podlahu. Na zahradce mela natrhane chilli papriky, nasbirane kastany a nejake dalsi plodiny, tak se chvili branila, pak podekovala a pokracovala v praci. Ostatni meli zastavek vice, nekde se i s dotycnym modlili (tj po budhisticku, spis klaneni a tak), nekdy ho ani nevideli. Nejsou to jen stary lidi, ale treba i jeden slepej pan stredniho veku, co tu v komunite zije. Byla jsem prekvapena, jak dobre jeden z tech mnichu mluvil anglicky a docela si povidal. I kdyz jsme prijeli brzo a cekali na obed, sedeli jsme na zaprazi jednoho domecku a povidali si. Vysvetloval mi jak se postupuje v ramci radu a tak. Mluvil hodne jednoduse a ja jsem pro nej musela zjednodusovat, ale bylo to zajimavy.
(Se mnou si povidal ten s cernejma brejlema)

(Rozdelovani ukolu)

Pak uz byl obed, nejdriv pro mnichy, potom pro nas, ucitele a dalsi lidi z komunity a nakonec po dvanacte i pro studenty. Prisli ze skoly dolu z kopce. A po jidle byl neomezeny prisun ryzovych kolacku, coz se taky basti na Chuseok.

(Decka v jidelne mnichu, ryzove kolacky na krajich stolu... )

(Prvandy a druhandy, tj sedma a osma trida - Hae Ju, Seo Hyeon, Seo Young a Ji Hoo)

(Tae Jun odpociva na zaprazi)

(Ucitele cekaji, az se decka nabasti. Zcela v pravo nas sef Mr Lee)

(Prvacky stene ostouchava bidlem kaki ze stromu)

Pak jsme s Irinou misto do skoly sly na rychly kafe do skolky, kde jsem zjistila, ze at se s FZtou stalo cokoliv, porad mi hazi hlasku na displeji a fotit odmita. Takze jsem mela v tu chvili dva nanicovaty fotaky a odjezd smer Hong Kong pred sebou. Taky jsem stravila vecer hledanim servisu v Soulu, jak Panasonic, tak Canon. Nastesti mapy jsou univerzalni, hangul ctu a Hansem mi pomohl, takze jsem dokonce pro jistotu, aby bylo cim fotit, ve stredu objednala sklo Canon 18-55 setak se stabilizatorem za uzasnych 75 000W! (Vyrazne levnejsi nez u nas).

(Posledni fotka vyfocena eFZetou)

O strede jsem uz kratce psala - behem farmareni jsme nefarmarili, ale oplacavali dum hlinou. Stavenej tradicni metodou, z prkynek silne zdi, vycpane slamou (cca 30cm?) se zahazuji jilem, nasilu se tam cpe, aby to slepil a vyplnil, a pak se to zarovnava hodem z dalky na mista, co jsou slabsi a uhlazuje prkynkem. Byla jsem bez fotaku a Irina ho nevzala, takze takhle unikatni cinnost nemame zdokumentovanou, ale v cca 8 zenach, detech i ucitelkach, jsme za hodinu a pul udelaly jednu stenu domu do vysky, co jsme dosahly. Jsou to prizemni domecky s centralnim ovyvakem, dvema malymi pokoji / loznicemi a kuchyni, spojenou s otevrenym obyvakem a malou servisni mistnosti. Vevnitr jsou zdi upravene stejne, ale jeste jsou zatrene jemnou hlinou a otapetovane. I nase sborovna je postavena stejne a shodou okolnosti jsme ve stejnem dome ten den vecereli, na pozvani ucitelky anglictiny, Hae Eun.

(Cela rodina s Hansemem v pravo, modli se pred jidlem)

(Hansem a velikanska mega vecere.... )

(Tam se prosim sam umistnil!)

(I s timhle ho rodice nechaji hrat... )

Hae Eun se vytahla, fakt tolik jsme toho jeste na stole nevideli. Polivka s omeletou a rybou, ryze samozrejme, ale i cinsky nudle, vyborny kimchi ze zeli, ale i kimchi z redkve a mul kimchi, takovej zeleninovej kompot, smazeny tofu, duseny sojovy klicky a jeste tak dva druhy zelenejch priloh, co si nepamatuju. Kazdej mel svoji rejzi a polivku a zbytek byl na stole v mistickach, kazda vec cca dvakrat, a clovek si bral podle chuti co chtel... pak jsme si dali pivko jeste, chvili povidali, a v devet chtel jit malej spat, tak jsme odesli... zajimave je, ze v obyvaku maji jen ty dva male stoly, nejake police na fotky a knihy a jinak nic. Kdyz sklizeli stul, proste ten velkej stolek s nadobim celej odnesli do kuchyne a prinesli mensi, u kteryho jsme pili...

Ve ctvrtek byl cas vyrazit do Soulu. Puvodne byl odchod v 8, ale pak mi jedna zodpovedna slecna rekla, ze az 8.30. Takze kdy se studenti prisli dobyvat k nam do chajdy, ze uz mam jit, nebyla jsem ready, ale chytla jsem batoh, nazula boty a mazala dolu z kopce, abych tam 20 minut cekala na bus 8.50. S prestupem v Inwolu jsme do Soulu dojeli az dlouho po poledni a zacpa byla takova, ze nas bus vyhodil dva bloky od autobusaku, studenti me odvedli pred Dong Soul autobusak a pak zmizeli a ja byla zase v Soulu sama.

Plan byl - Yongsan, velky elektronicky market, spis nez trziste je to sroceni malych i velkych obchodaku a obchudku s elektronikou. A tam sidlil e-shop, ve kterem mi Hansem vybavil osobni prevzeti, tam sidlil i servis Canonu a Panasonicu. Jelikoz se v Koreji nevedou adresy, mela jsem docela tezkosti se zaridit, ale vytrvalym tazanim a trochou vrozeneho orientacniho smyslu jsem do hodiny vypatrala vsechny tri lokace. Servis Canonu 190 000W - jak clona, tak USM motorek v riti, ale bude hotovo uz po Chuseoku, Panasonic naceni a setak za ty prachy super, fotil.

(Zkouska mikrofonu... ehm, test setaku... )

Pak jsem se vydala za Melisou, zabavnou Americankou z Jizni Dakoty, ktera jak jinak uci anglictinu, a u ni jsem pres Couch Surfing bydlela. Dost jsme si sedly, dobre si pokecaly, vzala me na zajimave jidlo, shabu shabu se to jmenuje, ja to znam jako cinske fondue, ale jedla jsem to jen jednou v Erlangenu. Pry je to ale mongolske jidlo nakonec. Kazdopadne, na horak uprostred stolu prijde miska vyvaru, na stul velky talir s masem na tenke platky, houbami, klicky, trochou zeleniny atp, a to se postupne hazi do vyvaru, vari a basti. Mnam. Nakonec se ve vyvaru, hustem jak blazen, povari nudle a ty se zbasti. Byla jsem napraskana jako uz dlouho ne. Jeste jsme zasly na pivko az dve a skoncily ve dve. Rano mi jel o pul sedme bus, nastesti skoro hodinu a ctvrt primo na letiste, takze jsem se dospala trochu. Letadlo jsem mela v 10.20, takze jsem trochu spala a trochu chodila kolem, a pak jsem chtela vyfotit jk exoticky vypada cedule odletu v hangulu. A to jsem zjistila, ze i to novy sklo je rozbity....


(Shabu Shabu s Melisou)

Myslim, ze ted je vhodny okamzik zbytek cesty a trapeni nechat na pristi blog o Hong Kongu (az v nedeli, bohuzel), a dopsat neco o Chuseoku. Vestina informaci, co mam, je do Mi Gyong a Jae Eun, dvou holek z konference, co jsem se s nimi potkala v Soulu na ceste z HK.

Chuseok, chti cestky cusok s hackem na zacatku, je jeden z nejvetsich svatku. Je to prevazne rodninny svatek a slavi se napric nabozenstvimi. Slavi ho podobne krestane, buddhisti i samanisti i bezverci, ale u nasich Vanoc je pri pohledu z venku taky rozdil pomerne marginalni. Cela rodina se sejde v dome nejstrarsiho syna, tj ne nejstarsiho muze, ale povetsinou druhe, stredni generace. Pokud jste mladsi bratr nebo neprovdana sestra, jdete take tam. Zeny jsou s rodinou sveho muze. Cely den pred Chuseokem se pripravuje jidlo. Spousta jidla, ruzne druhy, hodne smazene a bohate, ale nic nesmi obsahovat cervenou, protoze to je spatne znameni, takze prekvapive - zadne chilli! Take se pripravuji specialni ryzove kolacky, nekde se chystaji a nekde se nakupuji, no asi jako u nas cukrovi, ale staci den predem. V den oslavy se shromazdi cele rodiny u vytvoreneho obetniho stolu, kde jsou bud fotky, nebo kreslene obrazky nebo jen napisy se jmeny zesnulych pribuznych a pri ritualu, ktery je veden muzi a je to hlavne klaneni, se jidlo nabidne zesnulym spolu s pripitkem. Veri se, ze prijdou a vezmou si, a tim jidlo pozehnaji a vrati zivym, a tem potom to jidlo udela dobre, je lepsi, nez obycejne, protoze je pozehnane. A pak se to neuveritelne navarene mnozstvi basti cely Chuseok a cely prilehly vikend. Takze i kdyz je ritual jiny, darky se nedavaji, pro Korejce jsou to v dusledku svatky obzerstvi, pri kterych se potkaji s rodinou a hrozne se celou dobu prejidali. Mozna je to jinde jinak, tolik z vypraveni mych kamaradek.