čtvrtek 10. září 2009

Neco vic o skole a zivote tady

Jak jsem probihala udalosti chronologicky, nezaznamenala jsem vsechny dulezita fakt o skole, tak se to ted pokusim trochu napravit a dat vam obrazek o miste, kde pracuju. Ale fotky jeste vsechny nemam, protoze bylo docela mlzno, dneska byl prvni opravdu jasnej den, myslim, ze podzim tu uz klepe na dvere, a fleecka se bude hodit, dneska jsem si i nechala vetsinu dne ponozky, protoze ve stinu uz byl ten chlad citit. Takze fotodokumentace dodatecne.
(Skolni budova je bila, dole telocvicka / shromazdovaci mistnost, nahore prvni a druha trida, v pravo drevena sborovna v blizsi casti a trida tretaku ve vzdalenejsi.)

Alternativni skola Jakeun Hakgyo znamena mala skola, tj je tu jen 43 studentu v tuto chvili. V korejskem vzdelavacim systemu je to tzv nizsi stredni skola, tj po sestilete zakladce jsou deti sem. Je jim tim padem 12-15 let, a kdyz tu konci, jsou ve veku nasich devataku. Pak jdou na vyssi stredni skolu, ktera trva dalsi tri roky. Proc jsou v Koreji potreba alternativni skoly? Nemam do toho zadny vetsi vhled, ale obecne asi proto, ze konfuciansky tradicni system klade hodne velky duraz na vzdelani, ne jako cestu k dobre praci nebo osobnimu rustu, ale jako moznost ziskat pozice a prosadit rodinnou cest. Deti studuji hodne tvrde, po skole chodi do doucovacich institutu, tradicne treba prave na anglictinu, a jejich snem a snem jejich rodicu je dostat se na jednu z presticnich univerzit SKY - Soul National, Korean nebo Yonsei University. Tech univerzit je ale mraky, maji ruzne kvality a jejich absolvovani vas skatulkuje mnohem vic, nez u nas. Moje knizka o korejske kulture proto rika, ze nez absolvovat nizkou univerzitu v Koreji, jsou bohati radsi do ciziny, takze to pro ne neni ani tak prestiz, jako zaplata. Deti na stredni se casto uci dlouho do noci, aby v osm byli uz ve skole, a tim, ne hrami nebo konicky, travi mladi. Proto se uvadi taky okolo 1000 sebevrazd teenageru v Koreji kazdy rok. To cislo nam dala nase vedouci MTV, nevim, odkud je, nemuzu ho posoudit.Takze toliko proc alternativni skolstvi. Ale Jakeun Hakgyo je i mezi alterinativnimi skolami alternativni, dokonce neni statem akreditovana a decka museji po skole delat rozdilovky, aby mohli na vyssi stredni. Studuji tu predmety jako meditaci, siti, farmareni, praci se drevem, vyuziti rostlin, tradicni hudbu a tak. Skolu provozuje mistni komunita kolem chramu Silsangsa. Cela vec zacla v par lidech pred vice nez 10 lety a ted je tu uz zhruba 250 lidi v komunite, skolka, farmarska skola pro ty, co utekli z mesta, poskolni druzina, samozrejme nase skola, chram, vyzkumne centrum na zlepsovani ekologickeho zemedelstvi a spousta policek a skleniku. V komunite je od zacatku nas pan reditel, neboli headteacher, Mr Lee. Takze to tu vsechno vydupal ze zeme. Komunita je vicemene budhisticka, neni to zadna uzka semknuta skupina lidi, ale spis asociace neziskovej a zajmovych sdruzeni, z tech vic komercnich projektu do toho patri treba vystavba cca 20 ekologickych domu kousek od nasi skoly, ktera ma rozpocet v miliardach wonu a ted se tam zrovna intenzivne kuta.
Skola nema ani statni prispevek, takze je plne hrazena rodici deti. A zaroven skola od nich vyzaduje docela znacne nasazeni, jako ucastnit se skolniho zivota a kazdy rok tu par dni stravit, jako 3 dny az tyden. Nenapsala jsem jeste asi explictine, ze je to skola internatni. Deti jezdi domu jen na prazdniny a velke svatky, jako je napriklad Chusok, ktery je za chvili. Drive mela skola nekolik domu ve vesnici, kde zilo nekolik deti bud s rodicem, nebo s ucitelem, varilo si snidane a vecere a zili pospolu, ale ted je u skoly nekolik pokoju a je to vic internatni styl a domku mimo skolu je malo, jen 2-3. Duvodem je jednak prestehovani skoly z klastera nahoru na kopec cca 25 minut ostre chuze, a druhak unava ucitelu, kteri po skole jeste cely svuj osobni zivot denne obetovali detem, a tak neni divu, ze dost z nich je svobodnych. Tahle vesnice a tahle skola moc osobnimu zivotu nepreje, jsou tu fakt od rana do noci. Jeste ted jsou 4 ze staleho profesorskeho sboru 10 ucitelu tady ve sborovne.(Nas domecek z venku)

Skola je zalozena na trech pilirich, budhismu jako filozofii, ne nabozenstvi, na vztahu ke komunite, zodpovednosti vuci spolecnost a na ekologickych principech. Budhismus se projevuje v ranni hodince, kdy si deti nejdriv ctou 20 minut vlastni knihu a pak bud 20 minut medituji nebo se provadi budhisticke klaneni, 100x. Dale se pak v jidelne pouziva specialni drevene nadobi, tradicni budhisticke, je to set 4 misek, vicka, hulek, lzice, hadriku na suseni a pouzdra na pribor a dole ve vesnici v kramku u klastera stoji pres 2000Kc, 160 000W. Jedna sada. Denne pouzivame jen dve misky, ale na patecni tradicni budhisticky obed, ktery se ji spolecne v sede na zemi, se pouziva vsechno. K obedu se nekdy jeste vratim, az si troufnu Mr Lee pozadat o povoleni fotit. Dalsim aspektem budhistickeho zivota tady je temer vegetarianska strava, maso je jednou az dvakrat za mesic, ryba jednou az dvakrat za tyden, ale treba vyvar ze susenych ryb docela casto. Prece jen jsou tu male deti, ktere maji nejake pozadavky na stravu. Po jidle se miska vyplachuje ne cajem, ale spis je to nejaky vyvar z cernych fazoli nebo tak neco - korejci rikaji caj spouste veci, co se spari a pije, ale neznamena to nutne dobrej zelenej caj. Jidlo je hodne malo mastne, takze vyplachnout jednu misku, prelejt do druhy, vyplachnou a vypit neni zadna velka obet a miska je tak cista, ze staci vyplachnout vodou, utrit a uklidit. I ten ritualni patecni obed ma cast ctenou, ktera zduraznuje vahu jidla, kolik prace stoji za jednim ryzovym zrnkem...
(Vnitrek nasi chajdy s Irinou)

Zodpovednost vuci spolecnosti a komunite, ve ktere zijeme, se tu praktikuje tim, ze se skola zapojuje do cinnosti komunity, jako napriklad jiz popsana sobota nebo kazdostredecni farmareni na statcich klastera. Ono kdyz se do neceho da 40 rukou, tak to je hotovy hned. Prihrnovali jsme sazenicky salatu, ktery jeste do listopadu doroste, a byli jsme na takovem velkem lanu hotovi za 20 minut. Fakt pocit, ktery stoji za to. A kolik pytlu odpadku jsme kolem zdanlive ciste reky nasbirali v sobotu jsem taky psala, to nebyla jen skola, ale dalsi clenove komunity taky. Nekdy se chodi starat o stare lidi ve vesnici, varit jim, uklizet a bavit je, nekdy se dela neco kolem klastera, je to 1-2x do mesice, narozdil od farmareni, ktere je cele odpoledne jednou tydne. Ve stredu jdeme demonstrovat proti stavbe prehrady na nasi rece nekde v Jirisanu, bude to pesi pochod od skoly, tak se odpoledne neuci. Vlastne nefarmari.

A ta ekologicka cast je vlastne asi nejvetsi soda. I kdyz nekde se prolina s budhistickou skromnosti nebo se vztahem k tradicim a k historii. Vsechny stavby - myslim krome hlavni skolni budovy, tam si nejsem jista, ale to jsou jen 3 mistnosti, jsou stavene tradicnim zpusobem, tj pro nas asi hrazdene. Drevo, hlina, a hlavne korejsky unikatni system podlahoveho topeni ondol. Ve sborovne okna mame, ale ubytovny maji diru, na ni sit proti hmyzu a na tom lehounkou oteviratelnou mriz ze dreva pokrytou papirem a nekdy i igelitem. Stejne jsou i dvere, nic ze nezavira a nezamyka. V ondolu se topi drevem. Pouziva se vyhradne plne bilogicky odbouratelna chemie, jako cistici a telova, protoze vse jde bez cisteni rovnou do prirody. Kartacky se udrzuji u jidelny, kde je k dispozici takova slana erarni pasta na zuby. V koupelne, ve sprse, je mydlo a jako kondicioner roztok jablecneho octa. Musim rict, kondicioner super, a ani neni citit kdyz vlasy uschnou. Zachody jsou suche, drevene a turecke, blize jsem nevyzkoumala, co se dela s odpadem. Skola bohuzel neni energeticky nezavisla, ale setri se fakt hodne, na noc se vypina hlavni vypinac budovy, kde jsou pocitace, predsine, pokud teda jsou, jsou na fotobunku. Vlastni energii ma z velkych solarnich panelu, a z kola, ktere je namontovane na generator, ale to je spis demonstrace a zadny velky prinos to nema. Odpad se samozrejme tridi, vsude, v kazde mistnosti. Bioodpad se kompostuje.
(Topici cast naseho ondolu. Ondol poznate tak, ze dum je mirne vyvysenej a ma masivni podezdivku.)(Nahled do damskych toalet. Detaily mozna priste. )

Mozna jsem jeste neco nepopsala, ale i z tohohle si udelate dobrou predstavu, jak alternativni to je :-D

Denni rezim deti ve vsedni den je prijit na snidani v 7.30, pred tim od sedmi rano tece tepla voda. Meeting ucitelu s pisnickou a resenim dennich problemu zacina v 8.05, to jsme ve sborovne, ale s Irinou se nepripojujeme. Od 8.30 je pak prvni hodina cteni, meditace a klaneni, kterou jsme popsala vyse. Pak nasleduji do 12h vazne predmety, casto, jak jsem pochopila, v bloku cely tyden intenzivne, ne kazda hodina jina. My ucime streda a patek od 11.20 do 12.10 a ve cvtrtek od 13.30 kolik chceme a jak dlouho to deti bavi, max 90minut. Od 12.10 je obed, pak uklid skoly, ale jen kratce se nekdo mihne s kostetem a pak do 13.30 svaty pokoj, hraji fotbal, sedi v knihovne nebo veknu a klabosi. Od 13.30 zacina prvni a od 15.40 druha odpoledni hodina, vecere je v 6. Odpoledni hodiny jsou z predmetu jako zahradkareni (ne komunitni farmareni), trenink schopnosti pro samostatnost (siti, prace se drevem, bylinky, strihani vlasu), tradicni hudebni nastroje nebo bojove umeni, japonstina a dalsi predmety, ve ctvtek pak napriklad nas klub od 15.40 na tema vyroba z recyklovanych materialu, dneska jsme treba motali papirove koralky. V patek pak maji celoskolni setkani, kde se mluvi, resi problemy a obcas i neco hraje pro zabavu. Vecer po veceri maji volno a od 8 do 9.20 pak tichy studijni cas, kdy sedi ve tride a sprtaji. V sobotu je telocvik a tridni hodiny cele dopoledne, coz je volnejsi nez jinde, protoze v korejskych skolach se v sobotu dopoledne normalne uci. Tolik k nasemu behu casu, protoze krome uceni anglictiny se pridavame ke vsem aktivitam, ktere nam jsou jazykove dostupne, tj budeme chodit na tradicni nastroje, ja na siti a Irina na bylinky asi, pak chodime na zpev a capella atp.

Nasim ukolem neni naucit, ale motivovat, ukazat, k cemu je jazyk potreba, a hlavne se s detma bavit, ve skole, v hodine i prave pri jinych aktivitach.

Protoze jsme prave dotahly prvni tyden tady, chtela jsem neco napsat jeste o tom, co se tu delo, ale myslim, ze jsem se dneska docela vycerpala. Hrdinove doctou az sem. Pokusim se to prospikovat fotkama, ale pac pocitac, u ktereho sedim, ma jeste floppynu, tak fakt nevim.(Ryzova policka vcera na vecer)

6 komentářů:

  1. ach.....

    hele a jak vychazis s tou irinou. Psalas predtim , ze v poho,ale 1. zdani muze klamat..zname to.
    hezky se to cte,ale ja sit o neumim za boha predstavit. Proste ne-e. A v zime tam budete topit venkem, to se pokakate,ale aspon pak az se vratis, tak nepohrdnes i spelunkou co bude mit wavky, co? vic fotek lidi prosim. jsem zvedava teta. jo a koukej poslat pohled.

    OdpovědětVymazat
  2. fascinující čtení, vážně dost nepředstavitelný!

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Kami, v zime tedy okno s igelitem? Ale kdyz nezmrznou deti, tak vy snad taky ne,co? Potrebujes poslat neco teplyho na sebe? pripojuju se k Ajcinymu dotazu ne Irinu.
    Pa, drz se, pusu, KM

    OdpovědětVymazat
  4. ja nevim, me to prijde docela uveritelny :-)
    S Irinou se to zda v pohode zatim, shodujeme se docela dobre, ve volnem case si kazda delame svoje, tj cteme, datlime do pocitace, ucime korejstinu, ja cvicim jogu a Irina chce se mnou, tak uvidime, jak nam pujde tohle. Obcas je na nejake fotce, doufam, ze ji uz poznate, mezi tema korejcema jedina zrzava :-) Vyrazila z Finska uz v cervnu, a nez prijela sem, projela celou Sibir, dva mesice v Rusku a mesic v Cine. Je bilingvni, finsko - rusky. Myslim, ze dokud mame dva pocitace, tak mezi nama je mir a klid.

    OdpovědětVymazat
  5. Kami, a ten domecek bude fungovat i pres zimu, kdy ty uz tam nebudes? To je celkem o zdravi, ne?
    Jsem zvedava, jak te tohle vsechno ovlivni.
    Pa, KM

    OdpovědětVymazat
  6. Nezapomen, ze jsem skoro deset let skautovala, tak me tohle jen tak nerozhodi :-D Domecek funguje, kdyz v nem ma kdo bydlet. Ani nemyslim, to topeni je docela efektivni.

    OdpovědětVymazat