středa 19. srpna 2009

Uz v Goesanu...

Skoncila jsem naposledy v Dubai? Sla jsem na branu, tam potkala dva Cechy, nijak na ne nemluvila, rikam, co bych je otravovala.Let byl v pohode, tentokrat jsem misto dvou barbusek, tj zabalenejch arabek mela vedle sebe dva Araby. Podarilo se mi usnout, ale bylo to takovy zvlastni bezcasi. Pocitala jsem hodiny letu, cas v Praze, Dubai i Soulu, ale porad jsem nejak nevedela, kolik je hodin... podavali se dve jidla, spanek mezi tim, celkem to bylo 8 hodin a uteklo to rychle.
Na letisti mi trvalo hodinu se dostat z priletu do haly, musela se vyplnit imigracni karticka, tak jsem mela dilema, jak moc tam psat pravdu, nakonec jsem napsala 45 dni v Koreji, coz odhaduju jako dobu, nez vyrazim do Japonska. V hale na me cekala So-Yan, Korejka s ceduli. Uz tam byla jedna holcina, Maltanka Luisa, a jeste prisli dva dalsi, vsichni z tehoz letu. Byli to ti dva Cesi, Lenka a Marek. Vyjeli jsme busem na druhe letiste, Gimpo, ktere je bliz Soulu a tam jsme presedli na nas bus az k hostelu. Na check-inu jsme dostali tricko, visacku se jmenem, nejaky penize - pozdeji jsem zjistila, ze na vlastni jidlo, treba dnesni veceri, a sla jsem se ubytovat.
Pak nasledovala moje prvni korejska vecere a pvni prave originalni v Koreji vyrobene KIMCHI! Mnam. Pali, ale nijak obludne. A podobne tomu memu je docela dost, jen musim prijit na to, jak to po korejsku krajet. Dal tam byla polevka, ryze, nejake smazene veci, najedla jsem se dobre, ale k piti jen voda, jako ostatne zatim celou dobu.
Po jidle nasledovalo celkem nudne uvodni povidani a pak nejake zmatene icebreakerove hry, moderovane zmatenymi Korejci, kteri davali instrukce opravdu tezko pochopitelne, no ale nejak jsme to zvladni a myslim, ze to aspon trochu zabralo. Bylo deset hodin, ale v Cechach dve odpoledne, a me se nechtelo spat, tak jsem s bandou dalsich jetlagovanejch a par Korejci vyrazila na pivko do hospody jmenem Beer Camp. Reci ze pivo je v Koreji hrozne drahe se nepotvrdili, stalo W2500, won je 0,15Kcm tj nejakych 37Kc. Dalo se. Taky se nepotvrdilo, ze Korejci jsou slusnaci a nechodi na cervenou. Chodi :-D V hospode jsme srazili nekolik stolu, bylo tam hlavne hodne Evropanu, Americanu a Korejcu, i kdyz primo na foru je opravdu hodne jinejch Asiatu, Japoncu, Cinanu, Vietnamcu, Pakosu, Indka, atp. Abych dodala cisla, je to 118 ucastniku ze 34 zemi sveta. Po par pivech jsme sli - uz dost po pulnoci - do nurebanu. To je korejske karaoke, ale funguje trochu jinak - neprijdete do hospody, kde se zpiva, ale skupina si pronajme jeden nureban box, kde si muze zpivat podle sveho sama. Takze jsme sjizdeli ruzne hitovky vcetne 99 Luftbalons a myslim, ze to byl icebreaker nejlepsi :-) V pul ctvte jsem upadla do pelechu jak mrtvola, jetlag nejetlag, ale rano, to bylo fakt tezky...
Korejska snidane byla prakticky stejna jako vecere, jen tam pro Evropany bylo maslicko, housky, vajicka, slanina a cornflakes, jinak polivka, kimchi, ryze... Doufam, ze si zvyknu :-) Pak rychle check-out a vohodit se na slavnostni ceremonii za ucasti ministra - 3 Korejky meli hanbok, tradicni obleceni, jedna Indka byla v tradicnim take, jinak ostatni Asiatky meli konzervativni damske kostymky cerne nebo tmave s bilou kosili, zatimco Evropany sukne, saty a barevne bluzicky, byl to fakt markatni rozdil. Proslovu bylo asi 5, nastesti kratke a rozumne, takze za trictvrte hodiny bylo odbyto s i hromadnym focenim. Obed byl slavnosti, a docela zajimavej, nekolik druhu musli, tygri krevety, kimbap, sushi s rybou na vrchu a wasabi, smazene kousky vsechno mozneho, samozrejme kimchi, spousta zeleniny a k piti jen voda nebo ryzova limonada - sikhye - nechutna. Meli jsme pak pres pul hodiny volno, tak jsem se s Luisou vypravila hledat internet a smenarnu, a oboje uspesne - diky jednomu starsimu Korejci, co nas anglicky oslovil, sam nevedel, ale zjistil a spravne nas poslal. Nasledovala prvni prednaska, kterou jsem celou proklimbala - korejsky velvyslanec pro vyjednavani o emisich si to urcite nezaslouzil, ale nedostatek spanku, poobedova unava a jetlag si vybrali svoje. Uz se mi zase lidi za moje usinani smejou.
Nasledoval odjezd a prvni field survey - pruzkum nejakeho ekologicky vyznamneho projektu. Namjido je misto, ktere slouzilo skoro 20 let jako skladka pro Soul - podarilo se jim vytvorit dve velike kopce o vysce 100m, ze kterych utikal smrad, plyny, horelo tam casto, proste hruza. Videla jsem fotky i video. Nekdy na konci 90. let zacal rekultivacni program - jimani plynu a odvod k dalsimu vyuziti, zpevneni sten kopce, navezeni zeminy v mene nez metrove tloustce na celou tu megakupu, zatravneni, vytvoreni cesticek a odpocinkovych zon, altanku, malych atrakci - je to park kousicek od World Cup stadionu, kde se 2002 hral fotbal.
Na veceri jsme zastavili na odpocivadle, kde byla velika vykrmna typu vyberes jidlo, zaplatis a zavolaji tvoje cislicko. Za W4000 jsem si dala banquet noodles, velkou polivku s kimchi, smazenejma rasama, houbama a dalsi zeleninou. Lehky, dobry, mirne palivy. A uz jsme v novem hostelu v Goesanu. Tady budeme 4 nebo 5dni, ani nevim. 6 holek na pokoji, pokoje bez posteli se spanim na zemi a vytapenim typu ondol, tj v podlaze, tradicni koupelna bez sprchy jen s hadici sprchovou ze zdi. Vsechny jsme dokola udelaly kolecko s holkama, kolik ti je, odkud ses atp - pro Korejce je vek hodne dulezitej, potrebujou to vedet, aby vedeli, kdo je starsi. A taky pocitaji vek jinak - me je uz od ledna korejskych 29, i kdyz mi bylo az do kvetna 27 - kdyz se narodi, je ti uz rok, a od ledna pristiho roku jsou ti dva uz. Takze v Koreji je clovek o rok az dva starsi, nez je jeho mezinarodni vek. Ostatni holky jsou rocnik 1986, 1987 a 1989, tak na me koukaly jako bych spadla ze stromu, a neverili mi to, rikali veci jako - but you dont look so old - tak jsem jim rekla, ze nejsem tak old, ale ze jestli chteji, muzu jim ukazat pas. Ofiko je to tu do 30 let, ale myslim, ze vetsine lidi je tak do 24 let, mame tu i 19letou holcinu ze Singapuru. Tohle pisu na koleni na matraci na zemi, v pokoji neni net, takze jdu do haly to poslat. Laptop mam od Spanelky Laury, doufam, ze bude tak zlata a pujci mi ho i nekdy priste.
Jsem zvedava, jestli to nekdo cele precte az sem :-D Mejte se zatim.

6 komentářů:

  1. vyhrála jsem.přečetla jsem to 1.
    zatím to jídlo se tvari snesitelne..sem zvedava jak budes psat za mesic.

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem přečet, i když čísla už jsem ke konci přeskakoval a soustředil se na popisy jídla...

    OdpovědětVymazat
  3. taky jsem to zvladl az sem a to je uz zla nocni doba...

    ozvi se mi pls do normalniho mailu tez nekdy, ze ten tvuj novy mail funguje. ani nevim, jestli ti moje maily dosly a nemam moc jak to overit...

    OdpovědětVymazat
  4. Jako bych to psala sama a vratila se o 5 let zpatky. Flashbacky jak prase. Gamza hamnida a pis dal, moc me to bavi!

    OdpovědětVymazat
  5. Kami, taky jsem to zvladla az do konce a to je u me velkej uspech :) Pekny fotecky, hezky zazitky...UZIVEJ!

    OdpovědětVymazat
  6. Ale jo, i když dělat mezi odstavci mezery by bylo lepší :-) A won není 0,15 Kč, ale 1,5 halíře :-))

    OdpovědětVymazat