Sokcho, more a Naksansa

Sobota - i po pulnoci jsme zustali na kopecku Naksan, kde jsem byla uz ten den rano, dopijeli soju a koukali na Seoul by night. Pak jsem dopisovala blog a sla spat ve tri, proto ten blog vypadal, jak vypada. Rano jsme nechali nadbytecnosti v hostelu a vyrazili na tri dny a dve noci do Sokcho, k mori a do narodniho parku Seoraksan.

Autobusova nadrazi v Koreji kupodivu vypadaji podobne jako turecka - velmi ziva, relativne cista a komfortni mista, kde koupite skoro vsechno, a spolecne je i to, ze autobusy parkuji cumakem do dlouheho nastupiste, ktere obiha budovu.

Kdyz jsme dorazili do Sokcho, meli jsme docela stesti na hotel - kdyz jsme tam volala, chlapek se smal a nebylo mu rozumet, ale na info nam doporucili se tam znovu zeptat, tak jsme vyfasovali dvojluzak se sprchou, zachodem, televizi, klimatizaci, a vodou v barelu levneji nez dormitory v Soulu. Nebylo moc privetive, ale Pavel se chtel koupat, tak jsme vyrazili k mori. Jenze tak moc smrdelo rybinou, ze jsem tam nechtela a tak jsem navrhla odjezd na vyhlasene misto cca 12 km od Sokcho, a to Naksansa - klaster a plaz Naksan. Vlezli jsme do vln, predstirali jsme plavani, no dlouho jsem to nevydrzela. Pak jsme si sli projit klaster. Asi ma davnou historii, ale vyhorel pred nejakou dobou a vetsina budov je nejspis nove postavena - tezko rozumet. Kazdopadne velka socha Buddhy nad morem je impozatni a kafe zdarma od mnichu potesilo. Bylo nam chladno tak jsme si chteli dat kaficko, a nemohli jsme na tom automatu za boha najit, kde se hazi penize, a pak jsme si vsimli cedule Coffee free :-) dole byla taky cedule Noodles free, coz jsem nejdriv interpretovala jako oblast bez nudli, ale asi to maji byt nudle zdarma. Bohuzel jen k obedu a my jsme dorazili navecer.

Kdyz jsme cekali na autobus zpatky, oslovil nas sympaticky parecek, ze nas zpatky do Sokcho svezou. Jejich konglish byla dost lamana, ale neco jsme si rekli, jako co studovali, co delaji a kolik jim je, obvykla korejska temata. A pak jsme vyrazili do jedne restaurace, co nam poradil manazer toho hotelu, pry za 7000 vsechno. Tj 7*15kc = 105kc. Mysleli jsme, ze vsechno znamena vsechna jidla, ale ono to znamena, ALL YOU CAN EAT, tedy sezer, co muzes. Dostali jsme vlastni grill, z chladiciho boxu jsme si brali, co jsme chteli za maso, ryby nebo morske potvory, prilohy a zelenina byly taky volne k mani, jako dezert meloun a zmrzlina, jen za sodzu je platilo zvlast. Mnam, fakt jsem se prejedla poradne. A druhy den, tj v nedeli 30/8, jsme vyrazili do narodniho parku. Coz doufam, ze dopisu jeste dneska.

4 dny sama v Soulu

Vlastne ne tak sama, abych to nedramatizovala.

Jeste neco napisu k memu stylu blogovani - vlastne si tu vedu online denicek. Omlouvam se za veci, ktere vas mozna nezajimaji, historky o lidech, co neznate, ale nemam novinarske ambice ani tak moc, treba az bude vic casu, tak se k necemu takovemu propracuju, zatim si fakt jen chci zaznamenavat jmena veci, lidi a mist, abych se v tom neztratil. A delam to verejne, abych vam nemusela kazdymu zvlast psat, jaky to je. Kazdopadne Keplici blog ma jine kvality a musim rict, ze se mi to libi asi vic, jako ctenarovi. Never mind, let' move on.

Utery - jsem se vzbudila se zaslouzenou kocovinou, a i kdyz jsem si nebyla jista, jestli v tom hostelu chci zustat, proste jsem tam nechala veci a vyrazila s par lidma do mesta. S bubenikama, ktery nam delali to predstaveni. Jeli vratit nastroje. Dorazili jsme do toho obchudku s tradicnima hudebnima nastrojema, kde byly dve holky prodavacky. My jsme byli dva korejsky kluci, bilej kluk a ja. A oni z nas bilejch, teda predevsim toho kluka, byly uplne vyhoukany, hrozne se stydely, a nakonec trvaly na tom, ze se s nama naji tak nam objednali na stojaka spoustu moc dobreho korejskeho jidla. Hodne holky. Pak jsem navstivila PC bang a vyrazila na jedno z velkych trzit v Soulu. Bohuzel moderni nakupni centra vytlacuji tradicni trznice, ale Namdeamum si jeste hodne zachoval ze stareho kouzla, predevsim oblasti, kde se prodava jidlo. Bohuzel mi dosli baterky, ale snad se tam jeste vratim. Suvenyry, jidlo, kosmetika, bryle, tisic druhu kimchi. V domech cela patra plna bizuterie, elektronika, vsechno. Neco velku jako stanky, neco kryte domy se dvema patry... zabava. Pak jsme navstivili jednu z nejnovejsich a nejvic poshy nakupnich center tam v okoli, a musim rict, ze ten vyber v supermarketu je znacne pristupnejsi, nez na trznici. Aspon vite cenu. Byla jsem s Iris a Roshni, dvema holkama z konference, a Roshni predvedla ukazkove smlouvani o cene, proste neustoupila a vsechno dostala skoro za polovinu. Pak uz byl cas na veceri slozenou z mandu, plnenejch knedliku varenejch v pare, a kimpabu, ryzovych rolek ve stylu sushi a nekolik hodin u pocitace, abych vsechno zaridila, jak uz to byva...

Obed v obchode.
Takova normalni bocni ulice v centru pro Ajku.

Streda, odhlasila jsem se konecne z konferencniho hostelu, doprovodila Admirima do centra, pohlidala mu batoh, zatim co nakupoval a pak jsme spolu sli na obed. Protoze mel Admirim dost zbylech penez, chtel nejakou specialistku, tak si z menu vybral za 15000 - ja normalne jim tak za pet. A dostal specialitku, veeelkou kupu syrovyho sekanyho hoveziho, se spoustou mnam koreni. Nastesti tam byl ve stole vbudovany gril, to maji tak na hodne mistech, takze jsme pani prinutili Admirimovi donest ryzi a usmazit vyborne syrove masicko na grilu. Chudak pani, byla z toho uplne perplex, ze nekdo muze takhle kazit takovou mnamku. Pak jsme se ubytovala v hostelu, pekne, ciste a ne moc drahe a vyrazila na prochazku smerem downtown. Mezi shopping mally jsem potkala Pinu a Ekkeho z konference, jak take hledaji blesi trh, ktery tu mel byt - nakonec jsme ho nasli, posunuli ho kvuli autum a vystavbe noveho nakupniho strediska o dve stanice metra niz. Takova normalnu rusna ulice pobliz hostelu, ale tak 10 minut pesky...Jedno ze specializovanych pater na bizuterii a komponenty. Fakt mazec.

Blesi trh, odsunuty o dve stanice dal, protoze jeho puvodni lokace je plna shopping mallu a vysokejch budov. Hezky to udelali, uz se testim, az tam budu nakupovat na vanoce :-)

Ve ctvrtek jsem sla poprve do Narodniho muzea - je zadarmo a je hrozne veliky, wow! Pak si dala prochazku po zastrcenych budhistickych pamatkach, kamenech, ke kterym se mnisi modli, a uzila si poprve vyhled na mesto. Nakonec s par Korejci z konference zasla na pivko. Bylo fakt fajn je zase videt.

Exponat, interier a premosteni mezi halami, kde si hrajou deti a ctou dospeli. Jo fotka dole je typicky streetfood - smazene maso na spejli.

Podvecerni pohled na Namsan pres mrakodrapy Soulu, z jedne hory v hradbach. To mesto je fakt clenite a hory kolem vypadaji jako hodne slusne kopecky.

Vecerni ulice ve ctvrti Sinchon.

Dneska, tj v patek, jsem dala dalsi z hor v hradbach stareho Soulu, horu Naksan, jeden z palacu - Changgyongung a hrobky kralu dynastie Coson, tj. Jongmyo - vsechno drevene palace podobneho stylu, a pak jsem jela hodinu a pul metrem na UNESCO chranenou pevnost v meste Suwon - zatim fakt nejlepsi vec, co jsem tu videla. Myslela jsem, ze to bude jedna zed, ale je to 6 kilometru dlouha prochazka po starych hradbach. Prijela jsem na hostel v pul devaty a tak uz byl akorat cas na veceri s Pavlem.

Strecha palace

Altanek na hradbach Suwonu

Obycejna ulice dneska v centru, vic uz jich nebude, slibuju. Pavlova prvni korejska vecere.

Tri poznamky na zaver:

1 - Cim belejsi, tim lepsi, tim bohatsi. Chudy jsou tmavy. Nekdy je to videt, treba prodavaci na ulici nebo pracovnici na stavbach nebo i bezdomaci.

2 - Vsechny vychody z metra maji cislovane exity, takze se snadno muzete potkat i nekde, kde jste nikdy nebyli. Stanice Sinchon, exit 2, to byl meeting pro dnesni hospodu. A i stanice jsou cislovane, protoze se nektere menuji podobne, aby se nic nezamenovalo. Sinchon and Sincheon, napriklad.

3 - VS studenti kdyz jsou ven, tak proste hrajou drinking games. Porad. Neumi jen tak cucet a kecat. A objednavaji pivo ve velkych 2-3 litrovych dzbanech, ze ktereho se rozlevaji mala pivka. Je to levnejsi. Cisnik se nikdy neprijde zeptat, jestli si date dalsi. musite mavnout. Sklenici si nesmite dolejt sami, musite pockat, az si vas nekdo vsimne. A v kazdy hospode se musi objednat aspon jedno jidlo/oblozeny talir na stul, jinak se na vas budou zlobit. A do kdyz se doji, dopije se a jde se dal, kde se udela to same. A v kazde hospode jsou chrumky zdarma, nekdy nejake krupky, jindy popcorn. neomezene, a to je jedine, co obcas cisnik doplni sam. Nebo na nej houknete.

Zajimavosti z konference

Konference trvala celkem osm dni, a byla vlastne docela zajimava. Plna protikladu. Nekdy jsem se hrozne nudila, a nekdy fakt dobre bavila. Nekdy jsem ti lidi fakt zrala a nekdy bych je vystrelila na mesic. A i struktura ucastniku byla dost nevyvazena - od 17 lete korejske stredoskolacky po tricetilete lidi, co uz par let delaji v oboru a jsou profesionalove a maji k tematu co rict. Nekde mezi tim dalsi lide z Evropy a Asie, kteri jsou v poslednim nebo predposledni roce studia prav, zahranicnich vztahu nebo ekonomie, hodne cestovali, maji dobrou anglictinu a chteli se proste podivat na mezinarodni, docela financne nenarocnou akci do Jizni Koreje. Tech byla asi vetsina. Bydleli jsme uprosted niceho v youth centru, spali na zemi, to uz jsem psala, jidlo bylo dobre, korejske s obcasnym pokusem prispet necim evropskym. Ale porad evropske snidane, sve prvni korejske snidane se fakt bojim.
Vypichnu par zazitku z konference, ktere bych si rada pamatovala pro budoucnost, asi to tak zabavne pro vas nebude, nevim.

East European Girls - devceta z vychodni Evropy - bylo nas tam nekolik, pridali jsme k tomu i Finsko, a bylo videt, ze si mame co rict, ze mame neco spolecnyho. Pina ze Slovinska, Irina a Galina z Estonska, Louisa z Malty, Liisa z Finska. A ja z Ceska. Lenka, druha Ceska, tam mela boyfrienda Marka a moc se nedruzili. Predevsim s Galinou sem si uzila zabavu, kdyz chtela vyvolat z nudy bouri ve sklenici vody a divila se, kdyz se ji to povedlo a ten Korejec, na kteryho delala oci se do ni zblaznil tak, ze ji koupil darek na odjezd a verejne pri rozlucce prohlasil, ze by si ji chtel v Koreji nechat a pripadne i se s ni ozenit. Chytrej kluk, porad nemuzu verit tomu, ze si nedelal vlastne z Galky srandu.

Profici - bylo jich tam nekolik, Roshni, ktera zije ve Svycarsku, puvodem je Indka a trvaly bydliste ma v Keni, pracuje v Zeneve, jeste nekolik mladsich lidi s praci v NGO - nevladnich organizacich - jako Stephany, pak samozrejme Richard a Allan, polocinani polobriti, Richard pracuje v Cine pro firmu, ktera dela poradenstvi v oblasti emisi CO2, Allan spis do politiky, chytry kluci, hodne svoji, ale dalo se s nima mluvit a hodne prispeli tomu, ze konference mela nejaky smysl i z hlediska naplne.

Korean cutties - korejsky holcicky, ze kterejch byli bili kluci uplne na vetvi. Hezounky, tmavovlasy, stihly, hrozne detinsky obleceny, tricka s potiskama a tak. Gin-A, Mi-Kyoung, Mal-Son, Jae-Youn byly moje oblibenkyne. Chytre, s dobrou anglictinou. Prekvapovalo me, ze tyhle krehotinku chodili spat jeste pozdeji nez ja a presto to celkem zvladali, tj 3 hodiny spanku denne.

Roof game - banda Evropanu se slezla na strese a hrala hry... typu "nikdy jsem nedelala to a to" a pokud to neni pravda, musis se napit. Nebo flaska typem vadi nevadi. Achjo. Korejsky byly taky hrozne hravy, hrali jsme hod botou, verzi hry na mrazika, ruzne tleskaci hry... ale tady k te hre na strese se vzdycky nejaka pridala a za 10 minut utekla. Fakt je tady jina moralka, je to tu mnohem nevinnejsi, sex az po svatbe, drogy jsou zalezitost umelecke a bohemske sfery, skoro nikdo nekouri, jen piji soju :-)

Sucha konference - ani na parties, jako uvodni a zaverecne, nebylo krom vody nic k piti. To by se v Cechach proste nestalo! Vsichni Evropani sileli z toho, jak je to suchy, a po prestehovani do Goesanu jsme ukecali, aby ten mistni kramek kvuli nam vzdycky na pul hodiny otevreli, abychom si nakoupili na noc a nechodili v jedenact spat. Soju za 1200W, pivo plechovka za 2000W, takze jsme si na soju zvykly rychle.

Field Survey Presentation - vzali nas do Namjido a do tech mokradu, to jsem uz psala, a pak jsme meli pulden na to, udelat nejakou prezentaci. Cokoliv ekologickyho, k cemu nas to inpirovalo. 5 min powerpoint a 5 min video. Udelali jsme neco na tema problematiky tezby lesu a vyuziti pudy v destnejch pralesech a natocili super video, kde mame farmare, rasta farmare (ja), kravu, opici, slona, zabu a racoona (myval! - do ted jsem nevedela, co to je za zviratko :-))) a predevsim ducha Michaela Jacksona, reziroval to prdlej American a fakt jsme si nataceni hrozne uzili. Tolik jsem se dlouho nenasmala. Doufam, ze se to dostane na youtube.

Mock Court - neboli falesny soud. Ve dvou skupinach po 60 jsme se rozdelili na role, soudce, obzalova, advokat obzaloby, obvineny, advokat obvineneho, svedci obou stran, porota, to byl ten zbytek lidi. Ja jsem skoncila jako chudak medved vyhnany ze sveho destneho pralesa. Fakt jsem si to uzila, dobre advokatum nahravala, emotivne hrala, dostala pochvalu a doporuceni vystudovat prava. Ja myslim, ze spis herectvi. Bohuzel i tak jsme jako obhajci nevykaceni pralesa prohrali, 13:19 na hlasy poroty. Egyptan, ktery soudu predsedal, dostal prezdivku Obama a to se s nim vezlo zbytek doby. Me nektery korejci rikali Bear girl nebo lady/brown bear :-D Ano, jestli se vam z predchozich dvou aktivit zdalo, ze je to takovej lepsi detskej tabor, tak mate pravdu. Proto jsem taky litovala ty chudaky profiky, ktere tam pozvali a prijali jako obyc ucastniky. Ale musim podotknout, ze v kazdem soudu byl jeden pravnik, takze se drzelo dekorum, namitky, povstavani a tak.

Experience Ecology system of Korea - hahaaa, myslela jsem, ze to bude nejaka prezentace, pak, ze to bude aspon vylet do okolniho narodniho parku, ze ktereho jsme nevideli ani kousicek, ale ne - mistni nove zalozena totalne posh univerzita nas pozvala se okoupat do jejich luxusniho bazenu. K tomu jeste horky lazne, vnejsi bazen, vnitrni bazen teplounka 50m, 7 dulkovy hriste na golf, umely skaly, altanky... a velikanska skola, ve ktery prvni roku bude jen asi 150 studentu. A taky uzasny vlastni muzeum. Neverila jsem vlastnim ocim, ale kdyz jsem se zeptala, potvrdili mi, ze vsechno ve vitrinach je pravy. Vsechno pred nima evidentni fake. Takze velkej bodhisatva z kovu 6-7stoleti, velka kovova hlava budhy 12 stoleni, a spousta uzasnyho porcelanu a tak... jen ta evropska krestanska expozice a americani s modelama aut byly fakt funny.
Kouknete sem - pro predstavu, jak je to tam zazobany - http://eng.jwu.ac.kr/menu.do?key=7# - ale ten vyhled hluboko do udoli ten to nezachyti....

Group discussions and General Assembly - to byl vlastne hlavni duvod cele te veci. Napsat deklaraci, ktera by rikala, co my, mezinarodni mladez, chceme. Takze jsme meli diskusi, ale nikdo nam uz poradne nevysvetlil, jak bude pouzita. A pak najednou zbejvali tri hodiny do konce terminu a zacatku general assembly a deklarace byla sbirka kecu z notebooku 9 skupin, do kterych jsme se rozdelili. Bohuzel jsem byla chairman, tj predseda jedne skupiny, ktera se soustredila na to, co by vlada mela udelat za ucelem zlepseni situace v oblasti zmeny podnebi, takze jsem nemela ani volne odpoledne a potila text a pak si general assembly odsedela a castecne i odmluvila na podiu. Ona je aktivni ucast casto lepsi, nez pasivni sezeni, ale mela jsem toho dost. Dopsali jsme v pul jedny rano, posledni tri mohykani, co zbyli a zapracovali komentare z General Assembly.

Night of IYF - to je zkratka konference. Celej vecer - teda 2h - plne prestaveni a vystoupeni ucastniku. Nakonec to melo mnohem vetsi stavu, nez jsem cekala. Korejsky tradicni tanec, potom diskotanecek od Korejek, 99 lufbalons a skakani v pytlich od Nemcu, uzasnej prednes Rihanny tou cernoskou Kelleko z fotky z minuleho blogu, japonsky tanecek na pisnicku Poyo, tatrubka to urcite najde, mam z toho usniho cerva, tak to hledat nehodlam, singapursky dve pisnicky, jedna tradicni a jedna moderni, solo tanec od Indicke ucastnice, a na zaver ty uzasne bubny, o kterych jsem uz psala. Pak pul hodiny diskoteka na podiu, tak byli lidi ve varu, ale pak zase obvykly suchanci s nakupem v obchode a bez hudby. Ale i tak to ty Asiati fakt umeli rozbalit, moc chvalim!

Tak to by uz ke konferenci stacilo, ted jsem dluzna uz jen 2 dny v Soulu, protoze jsme v pondeli rano odjeli z Geosanu, meli pul den volno, navstivili ten palac z fotky a dali si skvelej obed z fotky, precetli a vyhlasili deklaraci, udelali si vzpominkovou slideshow a povidani o nejlepsich zazitcich, podepisovani tricek a dalsi kalba do rana, protoze vsude jsou ty maly obchudky, vecerky, co nikdy nezaviraji, kde maji soju a jine dobroty, takze jsem ve tri rano na jednu mladickou korejku co se prisla podivat, co to tam za divne lidi pari, cestou z vlastni kalby, zkousela moje korejske fraze - rozumela!! a rikala, ze jsem prvni Evropanka, se kterou v zivote mluvi, nabizela vsem porad soju (Ahoj Ajko!), zabehla za casti bandy do nurebanu a dokalila do svetla na terase hotelu. Nahodim nejake fotky, abyste videli, jak byla ta konference formalni v porovnani k obsahu. Ale jste si dovolim pridat jednu historku z farewell parby:
Sedeli jsme pred hospudkou jmenem Bier Camp, pili pivo z meganadob, do kterych to natoci a ty si sam rozlevas, stejne je to takova voda, ze to vlastne nevadi,no a bylo nas asi 30, tak jsme trochu hluceli. A nekdo od naproti na nas zavolal policii, jednoho kluka na motorce. Dal nam lhutu, 30 minut na dopiti, a pak sup pryc. Byly tak dve v noci. Ale bylo na nem videt, ze ma radost z interakce s cizincema, proste jsou z toho detinsky nadseny. Jinak by nedovolil Roshni, ktera je do motorek, aby na tu policejni motorku vlezla. Ale on ji to dovolil!!! Jenze jak uz bylo pozde a Roshni unavena, spadla i s motorkou naplacato a ulomila mu zrcatko. Vsichni jsme smichy hryzali stul, ale nikdo si nedovolil vydat ani hlasek. Podala mu to zlomeny zrcatko, majitelka nas zacala brutalne vyhazovat a my se radsi fakt zpakovali a chudak policajt odjel... ale husta chvilka to byla, kdyz jsme nevedeli, jestli policajt bude se smat nebo brecet...

Tak, a zejtra dopisu Soul, mozna... dobrou, je trictvrte na dvanact!

Kulturni okenko

Protoze se me ptate, co je jake tady, tak napisu prece jen nejake kulturni okenko :-D

Hangul - je fakt chytry pismo. Hlaskovy, ale sklada se to do znaku, ktere na prvni pohled od japonskych nebo cinskych nerozeznate. Da se to cist podobne tezko jako azbuka, uz jsem se neco naucila, ale porad jeste nectu plynne, samozrejme. Jsou tu lehci a tezsi znaky, uz poznam zakladni jidla, vodu, a takovy veci.

Jazyk - korejstina ma svoje jednoduchy a tezky slova, neco je zabava a neco proste nevyslovitelny. Takze se umim predstavit, rict si o vodu, ryzi, jidlo, pozdravit, podekovat, ale tim to zatim vadne. Ambice se opravdu naucit nemam, ale jeste bych to chtela zlepsit, aspon o cislovky a ptani se na cenu a vek, protoze ten je v Koreji dulezitej. Vice nize.

Annyong haseyo - pozdrav, obsahuje i dotaz jak se mate

Gamsahamnida - dekuji

Mul chuseyo - vodu, prosim

Bap - ryze

Jo irumun Kamila imnida - Jmenuji se Kamila

Vsechno ctete po anglicku, j je dz, ch je c s hackem.

Voda - je zakladni piti, k jidlu se nic jineho nepodava, bud je balena ve velkych znovunaplnitelnych barelech nebo filtrovana. Je samozrejme zadarmo, vsude. V restauraci je uplne normalni si naplnit vlastni lahev. Jestli si date neco jineho k piti se ani neptaji. Hodne se tu rozlisuji mista, kam se chodi jist a kam pit. Kde se pije maji taky jidla, ale drahy a je zvykem objednat alespon jeden talir pro spolecnost, ale cena je 2-3 nasobna nez jednoduchy menicko k obedu.

Zachody - cisty, vsude, zadarmo. Jen papir si noste vlastni. Kdyz jsem rekla Korejkam, ze v zapadni Evrope daji za vycurani Euro a prepocitala jsem to na wony, tak sly uplne do kolen. Neverili mi proste. U nich je to samozrejmost. Nechapou, ze se muze platit za obycejnou vodu a zachody. No je to fakt velmi prijemna samozrejmost.

Dve ruce a korejska zdvorilost - jsou situace, kde se fakt hodi znat korejskou etiku. Korejska mladez mezi ssebou se chova divoce jako evropska a klidne po sobe hodi lahev, ale kdyz nejak interaguji se starsim cloveke, vyzaduje se starosvetska zdvorilost, mirna uklona, podavani a prijimani veci striktne obema rukama. Pokud tou druhou nedosahnete nebo to neni prakticke, tak si tu prvni tou druhou pridrzite, nekde jako nad loktem. To svuj ucel plni. Vizitka nebo darek i od blizkeho cloveka se prijima stene, s uklonou a dvema rukama, i mezi mladezi.

Jidlo - je dobry, palivy, zakladem skoro vseho je ryze, hodne veproveho a hoveziho, hodne nakladane zeleniny a morskych ras, ale skoro zadna cerstva, hodne velky husty polivky. Vzdy kimchi, ale i spousta jinech nakladanin. Dneska jsem dvakrat mela novinku, vypadalo to jako hodne palivy berani rohy nalozeny do mekkoucka v rybi omacce s malilinkatanejma susenejma rybickama. K piti, jak jsem psala, jen voda, ale kdyz se vas po zaplaceni uctu ptaji, jestli si date kafe nebo caj, tak to je zadarmo a vetsinou studene, protoze tak se to tu pije a studene napoje jsou dokonce drazsi nez teple...

Pocasi - je tu teplo a vlhko. Kdyz jsem vylezla z letiste, byl to sok jako v Miami. Ale zimy jsou chladny a se snehem. Tricitky, prudky slunce, tyden neprselo ale dva dny za sebou ted byly prudke odpoledni slejvaky, ktere splachly cele mesto a zpusobili lokalni megalouze, az skoro zaplavy. Tesim se na krasne podzimni jasne dny, ale nad Soulem skoro nikdy ciste nebe neni, je to mega metropole.

Metro - je trochu sileny a vyzaduje soustredeni. Ale vlastne pak je velmi snadny a komfortni. Cena za listek je 1000Wonu bez prepaid karticky, koupite si v automatu listek, na nej je zaloha 500W, kdyz dojedete, vratite ho do masiny a vypadne vam zaloha. Je to takova poplastovana karticka kvality napriklad skypasu. Ja jsem si uz koupila elektronickou penezenku, neco jako malou kreditku, jednak je na to 10 procent sleva a pak je to taky komfortnejsi, jen mavnes u turniketu a ono si to uz spocita, kolik to ma sebrat penez. Metro je dobre dimenzovany, jezdi casto, nebejva silene narvany, ale jednou jsem se sotva vesla, je sirsi nez cesky, klimatizovany, a vsechny napisy i hlaseni jsou i v anglictine.

PC bangy - bang je korejskej fenomen, znamena mistnost, predpokladam. DVD bang na soukrome koukani na filmy nebo jine aktivity, Nurebang je korejske soukrome karaoke, pak jsou nejake dalsi bangy a hodne castej je PC bang, velka herna plna pocitacovej zavislaku a nekolika lidi, co potrebuji internet. Vetsinou to vedou nejaky mlady kluci, ktery jsou uplne hrozne vysmaty, kdyz tam prijde bila holka. Je to levny, 1000W za hodinu, tj 15kc, nabuseny pocitace, usb i repraky, sirokouhly monitory, fakt komfortni. Takze vzdycky staci koukat nahoru, kde jsou levnejsi najmy, kde bude cedule PC bang treti patro nebo tak neco.

Gingko - je vsude. Jednou sem koukala na zem, videla list, koukla nahoru, a jsou vsude. Pro nas, kde je tehle krasnejch stromu pomalu, to je fakt nezvyklej pohled. Vali ze na zemi jako u nas javorovy listy. Vestina aleji je ginkgo, asi je odolny ke smogu, a jeste jeden jinej strom, kterej neznam...

A zadny obrazky tentokrat a jsem zvedava, kdo to opet docte az sem :-D

Nestiham, tak aspon fotoblog...

Konference uz skoncila, chtela jsem dopsat blog, ale nakonec bylo moc starosti s bydlenim, tak jen par fotek dneska a zitra to dopisu, slibuju. Tohle hlavni palac kralovskeho sidla, jedina pamatka, co jsem zatim stihla, vcera. Ale krasna.

Vcerejsi obed v restauraci, moc dobry veprovy trochu palivy, kimchi, nejaky jiny naklady okurky na palivo, chobotnice syrova v palivy omacce, marinovana dyne, vajicko cerstve vyndany z trouby, nejaka paliva polivka s muslema, a neco v majoneze nebo necem takovym, spis ovocny, s rozinkama, ale u toho se mi vic nepodarilo zjistit. Levny, 75Kc za menicko, polivka not included, voda zdarma, ale jiny piti nedostanete, kazdej samozrejme svoji mistku ryze a tohle se sdili pro 3-4 lidi.

Korejci nam predvedli svoji tradicni hudbu na bici nastroje a fakt zvedli cely publikum, mazec.

A korejky predvedli tradicni tanec s vejirema. Ta nejmin rozmazana je moje oblibenkyne Mi-Kyoung, nastesti je ze Soulu, tak se jeste potkame.

Sam, korejsky barbecue. Vybornej napad. Kousky neceho jako slanina na grilui se bali do salatovych a jinych listu, jeste se do toho prida rejze, trocha kimchi, cervena ne moc paliva pasta, marinovana jarni cibulka a nekdy pecenej cesnek, podle chuti, udela se z toho balicek o velikosti sousta a zblajzne se to... Mnam. Jen je to hodne prace ubalit tolik soust :-) tuhle veceri nam zaplatil a usporadal sef toho kraje, ve kterejm bylo to mladeznicke centrum, kde se konala vetsina konference.

Zejtra projdu highlighty konference, nekolik jich bylo a asi se neudrzim, a poslu dalsi fotky.

Jen dve fotky

Vcerejsi vecere: kukuricna polivka a kimchi v mistickach, rejze, takovy to maso jsou nejaky dva druhy bulgogi, takovy ty valecky v cerveny omacce nevim, ale dobry to nebylo, a to velky bily je neupecenej kus dobryho peciva. Asi to nakoupili pro bily v dobry vire a neupekli, no... i korejky na to koukali divne.
Zitra budou holky tancovat v hanbocich, mela jsem cas si vyzkouset, je to docela pohodlny :-)

S netem je to kriz, bud neni notebook nebo neni cas, takze jsem se zase dva dny nedostala. Posilam aspon dve fotky, budu rada za komentare, nebo jako co mam napsat :-)
jo, a dneska jsme se byli koupat a Korejci fakt plavat neumi :-) lezou v satech do vody a hrozne vresti.

Den v autobuse a par poznamek navrch

Pac je hodne hodin, vezmu to dneska jen fotograficky. V osm snidane, v devet odjezd, dlouha cesta busem na jih, v ctvrt na dvanact obed - my jako coze??? a v poledne jsme dojeli na survey site 2, mokrady Upo, Upo wetland. Fotka viz vyse, obloha nam neprala - na wiki to mate tady - http://en.wikipedia.org/wiki/Upo_wetland

Jak jsem uz rikala, Korejky porad vymysli nejake fotoakce, a tady se jako bojime v mokradech. Moc na to nejsem, ale kdyz me odchytnou, tak me to rozesmeje. Uz jsem se naucila korejsky aspon zdravit, ale zbytek jde pomalu. Nejdriv jsme si prosli muzeum a pak se dve hodiny pekly na prohlidce mokradu.

Jedna hezka Korejka, ted nevim jmenem ktera, a Jihoafricanka Kelly.

Prvni budhisticky klaster, do ktereho jsem se dostala. Jmenuje se Gwangryong, ale je to nejaka divna transkripce, je slavny svoji trojpatrovou pagodou a vyfotila jsem infoceduli, takze snad casem zjistim, kde jsem byla. Vykydli nas tam celkem bez komentare na 40 minut.

120 modrych tricek beha po klastere. To musi byt nocni mura mnichu.

Tusim Korejec Teak-Won.

Dalsi odchyt Korejkama.

A jeste fotka te jidelny, co jsem popisovala vcera. Tj prijdes vyberes jidlo na ceduli, zaplatis a cekas, az vyvolaji tvoje pismenko, jen ty vydejny jsou rozdeleny podle druhu, na nudle, tradicni korejske jidlo, smazeniny a tak. I kdyz jsou to velkovykrmy u dalnice, rikaji tomu food court, tak 120 lidi tam udela peknej mazec. Nic nez voda se nepije, a ta je zdarma, plechove kalisky primo ze sterilizatoru, filtrovana voda, zachody zadara. Dneska jsem mela k obedu ramyon se sojovejma klickama a k veceri bibimbap, ale divnej, se samejma naklicenejma malickejma vecma a na tom syroveho tunaka na kosticky a tu palivou cervenou pastu, gochujang nebo jak se to jmenuje... W3000 a W6000, oboje prijatelne. Samozrejme stejne 3 hodiny ciste jizdy plus prestavka na klaster a na jidlo to trvalo zpatky a v deset jsme jeste museli pripravovat prezentaci na zitra, coz jsme vydrzeli do pulnoci....

Poznamka jedna - jim tu dost, pravidelne, ale presto mam kazdou chvili hlad. Zatim to resim sladkostma z CR, musli tyckama, ted jim Skittles od Ajky z UK, ale pak nevim, co budu delat.

Poznamka dva - abych vam trochu dala predstavu o konferenci, vekove jsem psala vcera, ale spis typove. Z Asie, napr Vietnam, Indie, Kambodza atp jsou to nejakym zpusobem prominentni studenti. Z dalsich zemi, Pakistanu, Honkongu, Malajsie zase lidi, ktery jsou nejakym zpusobem mezinarodni, cestuji, nekde venku studovali. Z Evropy pak hodne lidi, ktery delaji neco zamereneho na mezinarodni vztahy, politiku, administrativu. Je tu i par inzernyru. Ale lidi, kteri by primo v tomhle oboru delali nebo o nej meli hlubsi zaznam fakt malo, treba deset procent. Zajimava vyjimka je Laura z Malty a Richard z UK, ktery v tomhle oboru delaji, maji dostudovano a prodali to vicemene jako pracovni akci.

Poznamka tri - jsou tri hodiny a prave dorazili dalsi dve holky z tech sesti, dve jeste chybi. Chci jit spat, ale svetlo zhasina ta posledni.

Fotoblog 1 - doplneni zaznamu

Prvni breefing v utery vecer pred icebreakery, neformalne na pohodu na zemi. Dovolim si jeste popsat nejpodivnejsi icebreaker - byli jsme v deseti cca 12clennych skupinach, jednu po druje nahnali na podium, nechali seradit do rady a zpivat do re mi fa so la si do, kazdy jednu slabiku a pak zase dokola porad vys a vys a vyhrala skupina, ktera se dostala nejdal. Ostatni hlasovali, jestli jako tohle jeste je OK nebo uz neni. Fakt divny.

A druhy den dopoledne se podium zmenilo v takovehle oficialni zahajovaci misto. Mluvili k nam ruzny hlavouni, snad i ministr, ale bylo mi po nurebangu a pivech a jetlagu spatne, tak jsem jim moc pozornosti nevenovala.

Bylo vyzadovano oficialni, slusne obleceni, chlapy obleky - vetsina mela jen kosili. Viz minuly blog.

Korejska devcata v hanbokach, nebo hanbocich? 1.p sg je hanbok. Ta uprostred je Gin-A, moje spolubydlici tady.

Vyrazili jsme s Louisou hledat net a potkali Lenku a Marka, dva dalsi Cechy z konference.

Namjido, ta skladka rekultivovana, a proskleny, respektive plexisklovy demonstracni jimac skladkoveho plynu. Jinak jsou schovane a kovove, samozrejme.

Korejky porad nekoho foti, sebe, me, nas vsechny dohromady, takze mi jedna ukradla fotak, ktery je mimochodem tercem obdivu a vyfotila me. Fakt si nemusim rikat.

Podivne parkove veci v Namjido, proste jakoby tunel po kterem se pnou plazive dynovite rostliny. Asi to v prostred leta vypada dobre, ale ted jsou uz dost slunickem unavene.

Vyhled na Soul pres reku Hangang z Namjido.

Nudle se vsim moznym co mel vedlesedici kluk. Svoje jsem bohuzel nevyfotila.