Uz v Goesanu...

Skoncila jsem naposledy v Dubai? Sla jsem na branu, tam potkala dva Cechy, nijak na ne nemluvila, rikam, co bych je otravovala.Let byl v pohode, tentokrat jsem misto dvou barbusek, tj zabalenejch arabek mela vedle sebe dva Araby. Podarilo se mi usnout, ale bylo to takovy zvlastni bezcasi. Pocitala jsem hodiny letu, cas v Praze, Dubai i Soulu, ale porad jsem nejak nevedela, kolik je hodin... podavali se dve jidla, spanek mezi tim, celkem to bylo 8 hodin a uteklo to rychle.
Na letisti mi trvalo hodinu se dostat z priletu do haly, musela se vyplnit imigracni karticka, tak jsem mela dilema, jak moc tam psat pravdu, nakonec jsem napsala 45 dni v Koreji, coz odhaduju jako dobu, nez vyrazim do Japonska. V hale na me cekala So-Yan, Korejka s ceduli. Uz tam byla jedna holcina, Maltanka Luisa, a jeste prisli dva dalsi, vsichni z tehoz letu. Byli to ti dva Cesi, Lenka a Marek. Vyjeli jsme busem na druhe letiste, Gimpo, ktere je bliz Soulu a tam jsme presedli na nas bus az k hostelu. Na check-inu jsme dostali tricko, visacku se jmenem, nejaky penize - pozdeji jsem zjistila, ze na vlastni jidlo, treba dnesni veceri, a sla jsem se ubytovat.
Pak nasledovala moje prvni korejska vecere a pvni prave originalni v Koreji vyrobene KIMCHI! Mnam. Pali, ale nijak obludne. A podobne tomu memu je docela dost, jen musim prijit na to, jak to po korejsku krajet. Dal tam byla polevka, ryze, nejake smazene veci, najedla jsem se dobre, ale k piti jen voda, jako ostatne zatim celou dobu.
Po jidle nasledovalo celkem nudne uvodni povidani a pak nejake zmatene icebreakerove hry, moderovane zmatenymi Korejci, kteri davali instrukce opravdu tezko pochopitelne, no ale nejak jsme to zvladni a myslim, ze to aspon trochu zabralo. Bylo deset hodin, ale v Cechach dve odpoledne, a me se nechtelo spat, tak jsem s bandou dalsich jetlagovanejch a par Korejci vyrazila na pivko do hospody jmenem Beer Camp. Reci ze pivo je v Koreji hrozne drahe se nepotvrdili, stalo W2500, won je 0,15Kcm tj nejakych 37Kc. Dalo se. Taky se nepotvrdilo, ze Korejci jsou slusnaci a nechodi na cervenou. Chodi :-D V hospode jsme srazili nekolik stolu, bylo tam hlavne hodne Evropanu, Americanu a Korejcu, i kdyz primo na foru je opravdu hodne jinejch Asiatu, Japoncu, Cinanu, Vietnamcu, Pakosu, Indka, atp. Abych dodala cisla, je to 118 ucastniku ze 34 zemi sveta. Po par pivech jsme sli - uz dost po pulnoci - do nurebanu. To je korejske karaoke, ale funguje trochu jinak - neprijdete do hospody, kde se zpiva, ale skupina si pronajme jeden nureban box, kde si muze zpivat podle sveho sama. Takze jsme sjizdeli ruzne hitovky vcetne 99 Luftbalons a myslim, ze to byl icebreaker nejlepsi :-) V pul ctvte jsem upadla do pelechu jak mrtvola, jetlag nejetlag, ale rano, to bylo fakt tezky...
Korejska snidane byla prakticky stejna jako vecere, jen tam pro Evropany bylo maslicko, housky, vajicka, slanina a cornflakes, jinak polivka, kimchi, ryze... Doufam, ze si zvyknu :-) Pak rychle check-out a vohodit se na slavnostni ceremonii za ucasti ministra - 3 Korejky meli hanbok, tradicni obleceni, jedna Indka byla v tradicnim take, jinak ostatni Asiatky meli konzervativni damske kostymky cerne nebo tmave s bilou kosili, zatimco Evropany sukne, saty a barevne bluzicky, byl to fakt markatni rozdil. Proslovu bylo asi 5, nastesti kratke a rozumne, takze za trictvrte hodiny bylo odbyto s i hromadnym focenim. Obed byl slavnosti, a docela zajimavej, nekolik druhu musli, tygri krevety, kimbap, sushi s rybou na vrchu a wasabi, smazene kousky vsechno mozneho, samozrejme kimchi, spousta zeleniny a k piti jen voda nebo ryzova limonada - sikhye - nechutna. Meli jsme pak pres pul hodiny volno, tak jsem se s Luisou vypravila hledat internet a smenarnu, a oboje uspesne - diky jednomu starsimu Korejci, co nas anglicky oslovil, sam nevedel, ale zjistil a spravne nas poslal. Nasledovala prvni prednaska, kterou jsem celou proklimbala - korejsky velvyslanec pro vyjednavani o emisich si to urcite nezaslouzil, ale nedostatek spanku, poobedova unava a jetlag si vybrali svoje. Uz se mi zase lidi za moje usinani smejou.
Nasledoval odjezd a prvni field survey - pruzkum nejakeho ekologicky vyznamneho projektu. Namjido je misto, ktere slouzilo skoro 20 let jako skladka pro Soul - podarilo se jim vytvorit dve velike kopce o vysce 100m, ze kterych utikal smrad, plyny, horelo tam casto, proste hruza. Videla jsem fotky i video. Nekdy na konci 90. let zacal rekultivacni program - jimani plynu a odvod k dalsimu vyuziti, zpevneni sten kopce, navezeni zeminy v mene nez metrove tloustce na celou tu megakupu, zatravneni, vytvoreni cesticek a odpocinkovych zon, altanku, malych atrakci - je to park kousicek od World Cup stadionu, kde se 2002 hral fotbal.
Na veceri jsme zastavili na odpocivadle, kde byla velika vykrmna typu vyberes jidlo, zaplatis a zavolaji tvoje cislicko. Za W4000 jsem si dala banquet noodles, velkou polivku s kimchi, smazenejma rasama, houbama a dalsi zeleninou. Lehky, dobry, mirne palivy. A uz jsme v novem hostelu v Goesanu. Tady budeme 4 nebo 5dni, ani nevim. 6 holek na pokoji, pokoje bez posteli se spanim na zemi a vytapenim typu ondol, tj v podlaze, tradicni koupelna bez sprchy jen s hadici sprchovou ze zdi. Vsechny jsme dokola udelaly kolecko s holkama, kolik ti je, odkud ses atp - pro Korejce je vek hodne dulezitej, potrebujou to vedet, aby vedeli, kdo je starsi. A taky pocitaji vek jinak - me je uz od ledna korejskych 29, i kdyz mi bylo az do kvetna 27 - kdyz se narodi, je ti uz rok, a od ledna pristiho roku jsou ti dva uz. Takze v Koreji je clovek o rok az dva starsi, nez je jeho mezinarodni vek. Ostatni holky jsou rocnik 1986, 1987 a 1989, tak na me koukaly jako bych spadla ze stromu, a neverili mi to, rikali veci jako - but you dont look so old - tak jsem jim rekla, ze nejsem tak old, ale ze jestli chteji, muzu jim ukazat pas. Ofiko je to tu do 30 let, ale myslim, ze vetsine lidi je tak do 24 let, mame tu i 19letou holcinu ze Singapuru. Tohle pisu na koleni na matraci na zemi, v pokoji neni net, takze jdu do haly to poslat. Laptop mam od Spanelky Laury, doufam, ze bude tak zlata a pujci mi ho i nekdy priste.
Jsem zvedava, jestli to nekdo cele precte az sem :-D Mejte se zatim.

Pozdrav z Dubaje

Ne, fakt nebudu psat takhle casto, ale kdyz se to seslo, maji tu na letisti internet zadara a ja mam spoooustu casu, tak napisu aspon neco. Buhvi kde bude dalsi net, doufam, ze v hotelu v Soulu.
Emirate Airlines jsou fakt nejluxusnejsi aerolinky, se kterejma jsem letela. Nejen, jak pise ve svem blogu Hanka, ze jsme po nastupu dostali rucnik tak horkej, ze se ani v ruce nedal udrzet, ale i jidlo super, zmrzlina byla - ja si nedala, a cesky pivo v cene. Dala jsem si Beck's. Hlavne me zaujal - a taky zpusobil, ze jsem v letadle nespala ani chvili - jejich system zvany ICE - Information Communication Entertainment. Je to mala obrazovka pred kazdym pasazerem, k tomu sluchatka, a tam si muzete udelat vlastni zabavni pasmo na cely let. Mapicka letu, kamera predni i spodni, vyber bbc news jako teletext, communication jsou placene hovory pres satelit a sms, to jsem nezkoumala, ale entertainment je fakt dobrej - spousta vyberu hudby od DJs a selektoru, nejvyznamnejsi hudebni alba, radia, televize, desitky filmu, pro deti, dospele, holyvudaky, alternativce... fakt vsechno. Jo a spousta her, od pexesa po vesmirne strilecky. K tomu takovy slozitejsi ovladac na televizi. Ja vim, ze to asi neni takovej vodvaz, ale ja jsem to jeste nevidela a nadchlo me to. Pustila jsem si nejakej arabskej vyber, pak Dabel nosi Pradu - kvuli ty holce Hathaway, fakt kocka, pak korejsky film Naked Kitchen - korejskej ani ceskej nazev neznam, a uz se tesim, az si k usinani pustim sveho navykoveho Cashe.
On a personal note, myslela jsem, ze v Dubai uz budu mit stihu trochu, ale to mezinarodni letiste plny lidi ruznych barev, africani, asiati, bily, v burkach, stary, mlady, vubec byste nepoznali, ze venku je pul druhy v noci, zije to tu, je tu prijemne, takze mi ty tri hodiny krasne utikaji a kulturni sok si schovavam na pozdeji. Nebo aspon to, ze mi dojde, ze jsem na ceste. Bohuzel neumim na arabske klavesnici smajliky.
Jo a jak se zajistuje, ze se ten internet zadarmo nejak nezneuziva? Je to takova prosklena budka, kde to mate na stojaka, asi 8 pocitacu, takze kdyz vam dalsi netu chtivy koukaj na zada a vas boli nohy, pisete a pak vysmahnete. Ale hlavne, ze to tu jde. Jdu nekoho z tech nedockavcu pustit, tak zatim. Jdu si najit ten vyhled na Dubaj, co o nem pise Hanka.
PS> Jen tech rousek proti chripce je tady hodne, u nas se to skoro nevidi.

Pozdrav z Mnichova

Po dni baleni, asi 50 zapakovanych bananovkach, zhruba dvou hodinach spanku a louceni na Florenci jsem sedla do autobudu Student Agency a uz jsem v Mnichove. Internet tu maji drahy jak blazen, 20 minut za 2E .-( Myslim na kluky, Honzu a Petra, jak zvladaji dostehovavani a dobalovani bytu v Soudni, i pres dvoudenni snahu tam porad dost prace zbylo.
Cesta sem probehla hladce, jen nam nekde v Nemecku vypadla klima a uz nenaskocila, venku 30C a vevnitr asi 45C, takze nam pry vrati 20procent cestovneho. To jsem zvedava. Nechala jsem si za dalsi draha eura zabalit batoh, aby mi cely prijel az do Soulu a pak me malem polozila otazka slecny na check-inu, kde mam jako viza. (S Koreou mame jen trimesicni bezvizovy pobyt.)Tak jsem ji vysvetlila, ze letenka je sice na vic nez 3 mesice, ale hodlam po Asii cestovat, tak me pustila, a na pasovym uz davam jen palubni listek, tak uvidime. Drzim si palce.
Jeste mam v batuzku jednu mackovatou housku od Honzy a prave dopijim ceskou ledovou kavu, ale pry uz v letu z Dubaie se podava korejske jidlo. Nejsem si jista, jestli je na to zaludek pripraveny, i kdyz hlava ho uz pripravuje na to dlouho .-D Pro jistotu v prirucnim zavazadle kinedryl, kdyby to moc hazelo.
Jinak, zabalila jsem do sveho 65l batohu napoprve, zadna velka prirucni zavazadla nemam, a jestli jsem se bala vahoveho limitu 30kg, tak mam jen 17,5kg :-) na Floridu to sice bylo jen 13kg, ale nemela jsem tam pohory, teply obleceni a pul kila koralku a dalsi material na tvoreni s detma. Batuzek je akorat tak plnej, jen v prirucaku me tizi ten fotak od Martina, tezkej jako krava, fakt.
No uz koncim, jdu si jeste precist zpravy, co ze se to v Koreji mele ted, a treba neco napisu z Dubaje, mam tam 3 hodiny, tak doufam, ze tam maji levnejsi net nez tady...

Přípravy

Je to jako tisícihlavá hydra. Jednu hlavu useknete, naroste další. Doktoři, pojistění zdravotní, léčebných výloh, banka, pošta, očkování, hlavu ostříhat, boty koupit, lékarničku připravit, peníze vyměnit, doklady nachystat, vše co potřebuji vytisknout...
Poslední očkování mám za sebou, včera to byla druhá žloutenka a tetanovka na obnovení. Dneska bych chtěla zvládnout banku, poštu a koupit si možná klimatexové tričko.
Taky jsem zjistila, že k té zelené sukni, co si chci vzít ssebou nemám žádné zelené naušnice. A to je docela problém taky :-)